U prvního dítěte to byl naprosto nepřirozený, vyvolávaný a urychlovaný porod. Trval jen pár hodin, ale byly strašné. Personál dítě doslova vytlačil ze mně, vůbec netuším proč tolik spěchali, nikdo mi nic neřekl, ani mému muži, který byl porodu přítomen. Nasřihli mě, roztrhali a šili hodinu. Vně i uvnitř. Tělo se nestihlo přizpůsobit.
Malý byl přidušený, nedýchal, byl pod kyslíkem, měl těžkou novorozeneckou žloutenku (týden pod lampou a jen o vlas unikl transfuzi). Odmalička měl neurologické problémy a a v 5 letech mu byla diagnostikována LMD.
Druhý syn si zažil peklo především v těhotenství, protože se mnou musel 5 šílených týdnů prožívat peklo - čekání na výsledky amniocentézy (měl mít Downův syndrom). Dítě bylo po narození tzv."zdravé", až na žloutenku (8 dní pod lampou). Ale porod byl opět vyvolávaný, ikdyž bez kříšení po porodu.
Jestli to někomu přijde malicherné, tak mně nikoliv. Vím své. Kluk je neklidný, hyperaktivní, přecitlivělý...a to říkám velice jemně! S psycholožkou a homeopatkou jsem to mnohokrát probírala, je to pro ně jednoznačné. Já to vím už dávno. A nemám potřebu to dokazovat.
Předchozí