Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Když jsem četla tento příběh, jako bych četla vlastní. Obávám se , že žádná dobrá rada neexistuje. Snad jen tolik: myslet více na sebe. Méně úklidu, zato každou chvilku, kterou brečoun spí prospat také. Nebo aspoň odpočívat.
Nesnažit se stihnout všechno jako dřív, ale brát situaci jako přechodnou, některé věci vypustit a přežít.
Můj syn Filip byl přesně to samé, spal přes den přesně 20 minut a to i jako novorozenec. V noci s přestávkami naspal max. 6 hodin. Stačilo, abych já (nebo manžel) seděla u postýlky s prostem prostrčeným skrz mřížku a byl klid. Jinak křik. Paní doktorka napřed říkala, že to není možné protože syn prospíval báječně. Nakonec připustila, že jsou i takové děti a já mám jedno z nich. Vy tedy také.
Dnes je Filipovi 20 let a je to pohodář. Nebojte, přejde to! Vydržte.
Jestli vás to trošku potěší, já měla kromě Filipa doma dalších šest dětí ve věku od 3 do 6 let - v pěstounské péči.