Přidat názor k článku Kdy už budeme dospělé?

Alo, tak za mě - bydlet u rodičů - nikdy. K jedné babičce je to 200km, ke druhé to samé jen na opačnou světovou stranu. Hlídání od nich neexistuje, leda tak týden dva o prázdninách a za to jsem vděčná, že se děti dostanou z města. Ale radši budu všechno zvládat s vyplazeným jazykem, běhat kolem dětí sama od rána do noci (muž žižý a pozdě chodí) než bydlet u rodičů. A to bychom měli k dispozici samostatný řadový domeček - ovšem přímo vedle nich... Jsou super (když se jednou za čas vidíme), ale bydlet v dosahu to fakt ne-e :-). A to se týká mojí mamky stejně jako manželovy.