Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahoj, mám pocit, že mám doma dvojče toho Tvého řvouna. Celé těhotenství bylo nádherné, měla jsem neustále skvělou náladu, pracovala jsem v podstatě až do porodu. Tak jsem se těšila, že budu mít i pohodové miminko. Já naivka.
1. měsíc byl v spavější, protože měl novorozeneckou žloutenku, které jsme se dost těžko zbavovali. Ale od té doby, horor. Přes den řval a já nevěděla proč. Kojila jsem, jídlo jsem si fakt hlídala, tak jsem nevěděla, čím to bude. Náhodou jsem narazila na zmínku o alergii na mléčnou bílkovinu. Vysadila jsem veškerá mléčná jídla a zlepšilo se to, ale zase ne o tolik. Od 3. měsíce mi přestal spát úplně a brečel a brečel. Šli jsme na neurologii kvůli tomu, že strašně zakláněl hlavičku. Bavili jsme se i o tom věčném řvaní. Doktorka si myslí, že byl během porodu, trochu přidušený, ikdyž se to nijak neprojevilo (apgar 10-10-10). To mohlo způsobit velkou dráždivost a tu uplakanost. Dostali jsme magnézium na zklidnění a pomohlo to. Přes den je klidnější a spí i 2 hodiny v kuse (ne každý den, ale i tak je to super). Od třetího měsíce, je navíc v podstatě neustále hladový. Jí po dvou hodinách. První noční spánek trvá 3-4 hodiny, ale pak opět dvouhodinové intervaly. Je to náročné. Od 4. měsíce jsme zkusili příkm kašičkou, ale bez účinku. Zkoušeli jsme to 4 dny a když jsem neviděla žádný výsledek, tak jsme to zrušili. Nezbývá než čekat, jestli to někdy přejde.
Moje doktorka mi bohužel neporadila nic jiného, než nosit v klubíčku, ale to zase není dobré na záda. Občas šátkujeme, ale kvůli záklonu hlavičky, to nejde moc často. S dudlíkem jsme naprosto neuspěli, když mu ho dám, tak se rozeřve ještě víc. Nevím co bych dala za to, kdyby mi alespoň v noci spal. Přes ten den už to člověk nějak přetrpí, ale ty noci jsou šílené.
Držím strašně moc palce, ať se Ti z brečouna stane zlatíčko a jdu pročítat diskuzi, jestli tam někdo poradí něco co by zabralo i u nás.