Přidat názor k článku Kdy už budeme dospělé?

Teda holky, přesně jste se trefily do tématu. Zrovna včera mě setkání s vlastními rodiči absolutně vykolejilo, celý večer jsem se z toho za pomoci manžela, který mi moc pomáhá, dostávala. Naše mamka je těžce dominantní osobnost a pokud něco není po jejím, dává to hodně halasně najevo. Všechno dělám špatně, protože to dělám jinak než ona. Moje holky jsou rozmazlený, já jsem špatná, protože dělám blbou učitelku. Já už fakt nemůžu dál. Máma mi nepomůže ani trošku. Kdykoliv bych mohla něco potřebovat, pro jistotu hned dopředu hlásí, že nemůže hlídat. Třeba teď o podzimních prázdninách. Jenco se dozvěděla, že je čt a pá volno, tak mi volala, že bohužel zrovna tenhle čt nemůže, protože jde na preventivní prohlídku k doktorovi a v pátek se jí to taky nehodí, ale kdyby snad holky měly být ve školce samy, tak by si je tedy vzala....Ale bylo jasný, že je nechce. Mojí mladší holčině jsou 3 a ještě nikdy u babičky nespala - ani se mnou. Jenco se nám narodila první dcerka, tak naši si přezařídili svůj domek tak, že tam jsou jen dvě postele a jeden rozkládací gauč. Asi abychom tam nemohli spát a aby nás vytrestali za to, že nechceme bydlet hned vedle nich (jako můj dokonalý bratr). Moc mě to mrzí, ale je to tak. Promiňte, že jsem se tak rozepsala, ale mám toho teď v hlavě a srdíčku nějak příliš mnoho.