Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahoj,
tak si pořád ještě pamatuju, jak jsem v půl roce věku našeho Vikíska byla zralá na léčení, protože se choval podobně. Neuklidnilo ho ani jídlo, akorát zuřivé houpání v autosedačce na koberci někdy po dvou hodinách zabralo. Manžel ho někdy v noci brával (podotýkám bylo to v zimě) na výlety autem, protože fakt zabírala jen ta autosedačka. Nicméně protože nezabral zázračně ani přechod na zajímavější stravu než mateřské mléko, bylo mi doktorem doporučeno nasadit homeopatika, konkrétně Sedalia na zklidnění (po dobu cca 10 dní). Do 1 roku věku jsme tuto kúru zopakovali ještě jednou a většinou už pak v noci spinkal jako normální miminko (tj.buzení po 3-4 hodinách). Výrazněji se toto zlepšilo až asi v roce a půl, podle mého názoru malému dospěl mozek natolik, aby byl schopen zpracovat podněty z průběhu dne, aniž by ho ve snové fázi spánku budily. Byl a je totiž velmi aktivní a zvídavé dítě. V současné době spí od 8 do cca 7 do rána a budí se 2x až 3x. Výjimečně jenom jednou za noc - ale zaplaťpámbu za homeopatika v tom prvním roce!
Už dnes si říkám, že pokud člověk (maminka) přežije, tak to potom ten mrňousek vrací vrchovatou měrou - i když má taky ještě své dny.
Hodně sil a štěstí přeje Deny.