Milá Pavli, pře 14 lety jsem prožívala něco podobného. Měla jsem nespavou, ubrečenou dceru. Jediná doba jejího spánku byla ráno od 5,00 do 7,00 hod. V té době se však už probouzel můj dvouletý syn. Byla jsem hubená jak lunt, při vaření mi hlava padala do hrnců, ploužila jsem se jak stín. Dnes je dceři 14 let, je moc hodná, klidná, šikovná, prostě sluníčko. Dnes vzpomínám na chvíle, kdy mi dala zabrat a na to jak jsem si ji vlastně ani moc neužila. Myslím, že jediné co ti mohu jako maminka,která prožila něco podobného poradit je nestydět se poprosit o pomoc manžela, babičky, aby se ti opět vrátila síla. Přeji ti hodně štěstí a síly, jednou budeš na tohle krásné ubrečené období vzpomínat s úsměvem. Pavla
Předchozí