Přidat názor k článku Kdy už budeme dospělé?

Přesně tak. Když jsem například rodičům řekla, že se chci podívat na nějaký čas do ciziny, mimo jiné na to maminka reagovala: "Vždyt víš jaký mám o tebe pořád strach a tam bych o tobě nevěděla vůbec nic!". Spíš je to asi citové vydírání, ale opravdu se o mě bojí, tolik, že jsem na její naléhání i přestala jezdit za svými zájmy a kamarády, že bych někde neplánovaně přespala neexistovalo, natož improvizovaný výlet atd. Je mi 27 a pořád se s tím peru. Starostlivost svých nejbližších potřebuje každý, řekla bych, ale nutně potřebuje i ten prostor.