Ahoj, jsem ráda, že v tom nejsem sama, malá je sice přes den trochu hodnější, ale v noci je to peklo, kojím po hodině, naposledy jsem se vyspala noc po porodu, když ji měly u sebe setřičky :-( jsem zničená, pořád přemýšlím, co dělám špatně, nic nezabírá, malá spí se mnou, protože nemám sílu k ní každou hodinu vstávat a zase dávat do postýlky, manžel spí v obýváku. Pořád jsem věřila, že se to nějakým zázrakem zlomí a Zuzka začne spávat, bohužel, na zázraky už nevěřím, cítím se na 60 a když se mě někdo zeptá, jak malá spí, je mi do pláče, nejlepší jsou "kamarádky", které člověka deptají tím, že je malá rozmazlená, protože ji nenechám vyřvat apod., to mi fakt pomůže....teď zkoušíme homeopatika a ZASE NIC!!! Na naši Zuzku neplatí zkrátka vůbec nic, jedinou útěchou je to , že takových miminek je víc....
Předchozí