Přidat názor k článku Rady pro neklidné nespavce

Milá Pavlíno,
když to čtu, úplně se vracím o dva roky zpátky.
Náš chlapeček neplakal, ale řval chuděra, a to 24 hodin denně - nepomohlo nošení, houpání, klokanky, šátky, podkládání postýlky, spaní v naší posteli a tisíc jiných rad, taky jsem myslela i na mléko, reflux, všechno možné, zkrátka zjistit, co se děje a něco udělat. Neplakal jedině u kojení (nicméně do 5 minut poté začal) a při velmi rychlé jízdě v kočárku (ale ne vždycky). Nezlepšilo se nic po šestinedělí ani po půl roce. Noci, kdy jsme s manželem spali půl hodinu kolem půlnoci a druhou půlhodinu nad ránem, ani nemůžu spočítat. Kdyby k nám nejezdila máma, nevařila do mrazáku, nepomohla mi s domácností, asi bych fakt skončila v blázinci, protože několikrát jsem byla prostě v koncích se silami.
Doktorku jsem změnila, protože poslouchat doslova "šťastné matky mají šťastné děti, asi se maminko málo usmíváte" při každé návštěvě se dál už nedalo. Pak jsme se dostali na neurologii, cvičili Vojtu, reflexní masáže, užívali homeopatika, zaznamenali první zlepšení, ale možná jen tím, jak chlapeček rostl. Kolem 1 roku se to začalo zlepšovat více, teď, když jsou mu téměř dva, už je to vlastně skoro dobré.
Zjistili, že malý má poruchu svalového metabolismu, ale má taky zvýšené jaterní testy a ne úplně dobrý krevní obraz - možná ho opravdu bolely svaly, možná stále trochu bolí, protože mívá stažené svaly na rukou a nohou, těžko říct. Příčina všech problémů neodhalena.
Člověk se snaží zjistit příčinu a hlavně asi něco dělat. Já nemohla jen tak sedět a smířit se s tím, že to časem přejde - zbláznila bych se. Ty pokusy s homeopatií - možná přece trochu pomohla, masážemi, cvičením apod. nás držely vlastně nad vodou.

Manžel, i přesto, že chodil do práce, mi neuvěřitelně pomáhal ve dne v noci, jak jen to šlo. Zhubli jsme oba, já o 12 kg a dodnes mi 6kg k normálu chybí a ne a ne to nabrat. Cítím se stále vyčerpaná, ale už je to lepší a lepší a brouček nám dělá velkou radost.

Moc držím palce a přeju hodně sil,
Ifča.