Přidat názor k článku Rodičům malých křiklounů aneb řevem k silné osobnosti

Clanek mne pohladil. Diskuze vsak mene. Trosku nechapu, proc z celeho clanku vetsina diskutujicich "vytahla" pojem OSOBNOST a ma pocit, ze kdyz autorka pise o osobnosti u detatka, ktere hodne place a vzteka se, tak hned je obava o to, aby maly snad nebyl tyran. Tyran svych rodicu, a k tomu vsemu tyran i ostatnich deti na hristi... Chci se tedy ptat techto maminek, zda si mysli, ze Jodie si doma "vychovava najemneho vraha" a ted cituji "kluk, který má krásnou duši, který je pozorný, má zájem o všechno kolem sebe a je citlivý." To vetsinou tyrani byvaji, ze? Maminky, ktere maji deti usmevave, jakoli neproblemove, si myslim, to nemohou pochopit. Jsou hrde na svoji vychovu, geny. Ale mile damy, nechci byt valecny stvac, ale nejste to vy dokonale vychovatelky, kdo za vasimi uzasnymi detmi stoji. Neberte to prosim jako urazku, ale moje vlastni zkusenost mi to rika. Jeste pred pul rokem, jsem mezi vas patrila. Nase holcicka - usmevava od rana do vecera, nemeli jsme zadne problemy s jidlem, usinanim, spanim, chozenim, mluvenim, chozenim, ... Nadherna trileta OSOBNOST. Ted mame pulrocniho chlapika a je to uplne jina OSOBNOST. Jak jsem psala v diskusi k minulemu clanku, je to proste brecoun nespavy. A jsou v nem nase geny jako v nasi dceri. Proste jsou deti takove a makove. Jak psala Pavlina, taky miluju vetu pribuznych a znamych "Tak co, uz je hodnejsi?" Mysli si snad nekdo, ze pulrocni dite je umyslne zle? Ne, jen je jine nez bychom si prali a po cem bychom touzili. Usmevavy clovicek se snaze prijima, ale i ten uplakany nas potrebuje, potrebuje nasi lasku, jistotu, prijeti. A diky Pavline a Jodie (a i Vam ostatnim) vim, ze doma nemame Martana, ale proste holt nektere uchylky jsou normalni :). Hezke podzimni dny nam vsem.