Přidat názor k článku Rady pro neklidné nespavce

Díky za věcnou a upřímnou úvahu. Není pochyb o tom, že jen velmi malé množství nějaké látky může mít ať už biologický, chemický či fyzikální efekt. V některých případech dokonce dovedeme sledovat vzájemné působení dvou molekul nebo efekt jedné molekuly, který ovliní postupně celou kaskádu molekul dalších. Důležité je to, že všechy tyto experimenty a pozorování lze provádět a sledovat OPAKOVANĚ a NEZÁVISLE na ostatních vlivech – např. osobě experimentátora. Což u homeopatie, pokud je mi známo, nelze.
Pokud jde o tak vysoká ředění, že je jasné, že homeopatikum nemůže obsahovat ani jednu molekulu dané látky, pak je homeopatikem i voda z vodovodu, ale my nevíme jakým, protože nevíme, s jakými všemi molekulami látek se naše molekuly vody setkaly, než doputovaly do našeho vodovodu. Šílená představa.
Ono to ředění vzniklo trochu později. Původní myšlenka homeopatů byla léčit stejné stejným (na rozdíl od klasické medicíny, která se snaží působit proti nepříznivému vlivu). Např.pokud mám kašel, homeopatie radí vzít látku vyvolávající kašel. Problém byl v tom, že homeopaté často pracovali s látkami velmi jedovatými a jejich pacienti umírali na otravy. Tak vznikl nápad ředit a ředit co možná nejvíce. Ono před těmi sto a více lety mohli mít v některých oblastech úspěch srovnatelný s tehdejší klasickou medicímou. Jak říkal již ve starověku lékař Hippokrates: 90% pacientů se uzdraví samo.
Pokud homeopat dovede dát člověku dobrý pocit, víru ve vlastní uzdravení, je ochoten trpělivě vyslechnout všechny stížnosti, odpovídat na tíživé otázky, pak má v léčbě určitě svoje místo. Pokud radí vzdát se klasické léčby ve prospěch homeopatie v případech (a těch je většina), kdy klasická medicína má ověřené prostředky, jak člověku pomoci, pak může způsobit víc škody než užitku.