Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahojky, předem vím, že poradit nedokážu, ale v době, kdy jsem spala tři ho´dky denně a to po čtvrt hodinách vyjímečně po půl, by mě možná podpořilo vědět, že nejsem sama, kdo má podobný osud. Když se mimís narodil, plakal už v porodnici. Mám pocit, že dobře poznám pláč, který se něčeho domáhá, který je vzteklý a který je bolestivý. Já jsem viděla a hlavně slyšela, že náš pláč je bolestivý a měla jsem strach. Sestřička v porodnici, za kterou jsem v noci šla, že si myslím, že ho bolí bříško nebo něco jiného, zarazila malému tak drsně teploměr do zadečku a tak strašně jím cloumala, že se mi chtělo brečet. Dokázala mi tím, že nemá prdíky, ale pláč neustal. Neustal ani doma, kde jsem si myslela, že bude v klidu... Takže nás čekalo několik měsíců běhání k doktorovi, na pohotovost a vše pořád dokola... BOLESTIVÝ PLÁČ. Půl roku jsme užívali při každém koljení sab - simplex a to úplně bez výsledků leč s pocitem, že děláme to nejlepší. Masírovali jsem bříško... výsledkem byl nějaký ten prdík, ale pláč neustal. jediné co zabíralo byl zpěv a chování v náruči se speciálním pohupováním v kolenou. i tak mimísek usínal spíše vysílením. Byla jsem nešťastná a nikdo nedokázal pochopit, že mě nebaví chodit na procházky, když jsem jediná komu se z kočárku ozývá pláč, že nemám náladu na návštěvy, když jsem unavená a stejně musím jen tančit s miminkem v náručí. Čekala jsem do půl roku, což byl podle dotora nejzašší termín, kdy se miminko srovná. V osmi měsících jsem se rozhodla objednat na metabolickou kliniku. Den na to pláč ustal, takže jsem objednání zrušila. Do dnes máme problémy s usínáním, ale v noci se budím maximálně jednou a většinou vůbec ne. Vím, že Ti neporadím, protože sama nemám vysvětlení, ale na rozdíl od Tebe jsem teď docela odpočatá, takže zkouším zpětně pártat po tom, co se mohlo mimískovi dít. zatím jsem zjistila, že některá miminka se narodí s unutou hlavičkou (to byl náš případ), vytvoří se jim hematom a strašně je to bolí. Pomáhá na to cvičení tzv. vojtova metoda. Taky jsem se dočetla o růstových bolestech i když si myslím, že díky vitamínu D, který se miminkům pravidelně dává, by něco takového nastat nemělo... Teď zrovna řeším alergii, protože mimís pořád stůně a je to jedna z možností... mohl být taky alergický na mateřské mléko... ale to už psal někdo předemnou... nechci opakovat to co už psaly holky předemnou, hodně věcí z toho už jsem řešila nebo zkoušela. zatím ještě nemám odpově´d, proč Vašík proplakal osm měsíců, ale pro mne, manžela i našeho vysněného potomka to mělo být to nejkrásnější období a i když se dokážu smířit s tím, že jsem si svoje první dítě neužila od narození tak, jak jsem si přála, nedokážu se smířit s tím, že takového malého tvorečka, kterého miluju nejvíc na světě, něco trápilo a asi i bolelo tak, že nedokázal v klidu spát, hrát si, mazlit se... Takže pátrám dál. Tobě držím všechny palečky, abys to obtížné období překlenula a ať se to co nejdříve srovná a můžeš si užívat smích a šťastných pohledů, protože to je to nejkrásnější co nám miminko může dát.