Přidat názor k článku Rodičům malých křiklounů aneb řevem k silné osobnosti

Všechny zdravím. A chtěla bych napsat, že souhlasím stím co píšete. máme podobné problémi s naším synem je jen o dva měsíce starší neš ten váš. A chápu i to, že jste se snažila nechat dítě vyřvat nebít mého manžela udělala bych to taky. už jsem kolikrát neveděla kudy kam. Náš sin sice moc nebrečel, ale problémi se spaním stejné,křkloun takoví, že se mě lidi ptali jestli mu trhám nohu to už se tedy zlepšilo,ale vsteká se asi jako každé dítě scény u oblíkání přebalování. Ale postupem času se to začíná měnit a je klidnější a vnímavjejší rozumí sposty věcem a můj manžel říká , že je to naše osobnost taky. Jsou to děti, které opravdu potřebují hodně lásky a trpělivosti vydržte bude líp věřte u nás už se to lepší. A někdo tu napsal, že stěžovat si nemá cenu kdo nezažil nepochopí, když se člověk v klidu nenají a spoustu jiných věcí tak pak už nemá sílu. Já zhubla o 8 kg své původní váhy jen tím jak jsem lítala kolem malého no málo spánku, kojení,nestíhání se najíst ani skoro nazáchod ten prcek je někdy jako opička, ale takové děti jsou a s odstupem času si říkám, že to tak hrozné neni.