Ja se mohu podelit o nase zkusenosti zevnitr ceske rodiny, vychovavajici dceru prozatim v USA. Nebudu se ve svem prispevku zabyvat ani cestinou, ani anglictinou, dcera je nyni v deseti letech plne bilingvinni, nemame s tim zadne problemy; ovsem stoji to samozrejme denodenni usili a jsou jednoznacne nutne takove udrzovaci zalezitosti, jako kazdorocni trimesicni pobyt v CR, ceska denni cetba a cesky rozhlas,ceska TV a samozrejme ani slovo anglicke konverzace uvnitr rodiny.
Nicmene chtela bych pridat nase informace a poznatky k vyuce "ciziho" jazyka na zakladni skole; v nasem pripade spanelstiny. Od povinne kindergartten, ktera zacina jako pripravka v peti letech, ma nase dcera denne zhruba 30 minutovy blok vyuky pozue ve spanelstine. Deti si dokonce leta myslely,ze jejich kolumbijska ucitelka neumi ani slovo anglicky(!). Letos v dubnu, behem jarnich prazdnin na Yucatanu se dcera jeste stydela spanelstinu pouzivat, ale ted na pocatku pate tridy uz jsme meli moznost ji sledovat ve spanelske spolecnosti, kde zacala relativne plynne mluvit; rozhodne se uz domluvi a pasivni znalost je relativne dost siroka. To vse po peti letech denodenni, byt kratke expozice ve skole.
Předchozí