Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Milá Pavlínko s uplakaným chlapečkem. Chvilku jsem přemýšlela, jestli vůbec psát, nakonec jsem si řekla, že rozhodně zaujmu naprostou shodou co do reakcí dítěte a tím vám možná dodám sílu pokračovat a vydržet to. Čtouc váš dopis jsem nabírala dojmu, že snad někdo napsal, co se u nás doma děje a podepsal se jen fiktivními jmény :-D. Máme vymodleného syna, kterému také bude 6měsíců, také kojím, nepřidávám kromě pár lžiček na "dobrou noc" mléčné rýž. kaše vůbec nic. Se spánkem, jídlem a vším, co je ve výčtu vašeho dopisu, mám totožný problém. Do práce jsem chodila 5měs. a žádný stres jsem po celou dobu těhotenství neprožila. Přesto se Davídek denně hlásí o pozornost ječivým výskotem, který občas trvá i 3h bez přestání. Přes den naspí (v kočárku i 2h občas, v tom je jediná změna!heh) max. 15min a v noci usíná někdy kolem jedné ranní. Budí se po 2-3h silným pláčem. Přes den nabere sílu a na usínání si to vybere. Ubývá síly, ubývá kil, nabrala jsem 9,5kg, shodila jsem přes 20kg. Vážím 61kg a všechny děsím při své výšce. Taky se obávám toho, že dělám něco špatně - přehnanou péči, ale věřte (a je potřeba, aby nás humor neopouštěl nikdy), že jednou nám tyto dětičky vyberou luxusní domov důchodců s plnou penzí a obětavými pečovatelkami :-D. Dřív jsem měla humoru plné ústa, ale teď už akorát zůstává Tělo bez duše, ... duše bez těla ... :-D.. no, ráda bych zase byla ve "své kůži" - tak přeji i Vám, aby se chlapeček i s tím naším dali co nejdřív do klidu, abychom si mohly aspoň chvilinku říct mateřská DOVOLENÁ :). Zkuste začít s úsměvem na rtu, přestože je to při takovém vytížení velmi nelehké. A věřte, nejste v tom sama :). Ať se vám daří, ať jste všichni spokojeni co nejdříve. Pokud budete mít zájem, jsem na mailu: Z-u-z-i-n-k-a@seznam.cz