Přidat názor k článku Člověk má dělat to, nač má sílu

Ahoj, tohle jsme si před osmi lety prožili taky. Dítě neklidné v jednom kuse,nerado spalo, rodina zralá na blázinec či rozvod, u mne chronický únavový syndrom. Nedivila jsem se lidem, kteří v tomhle stavu v náhlém zkratu kojenci ublíží...No, silou vůle a pomocí všech bližních jsme to přežili.
I v dalším vývoji zaměstnával 10x více než normální děti (ty máme taky), stále byl nespokojený.Našli jsme mu školku, která byla zařízená pro hodně aktivní děti.
Nyní se situace obrátila. Co chodí do školy, nemusíme se s ním vůbec učit, kontrolovat mu úlohy, nic. Exceluje. Na matematiku chodí o třídu výš a je tam nejlepší. Hraje na tři hudební nástroje. Ve fotbale je nejlepší útočník a chodí taky se staršími. Hraje závodně šachy. S počítačem je jedna ruka. Spí dodnes nerad. Místo toho by raději něco dělal. Je prostě takový.
To, co jsme mu museli obětovat, když byl malý, nyní vrací. Teď se zase musíme věnovat těm "normálním" dětem, které nás zase při své školní docházce přece jen zaměstnávají daleko více než on.
Proto: přežít. Agilní dítě může být chytré. Nudí se, chce kontakt, zábavu. Nebo má vevnitř nějaký motor který mu prostě nedovoluje "vypínat mozek". A na toho psychotronika, zmiňovaného v paralelní diskusi, bych možná trochu věřila. Může tam být nějaký problém, který je nad naše síly (a chápání). U svého chlapce jsem občas měla ten pocit. Jednu dobu jsem pochopila, že mívá noční děsy. Zabralo (okamžitě)homeopatikum Stramonium 30 CH. Dostal ho v prvních letech asi třikrát.A dodneška mu u akutních onemocnění zabírává Aconitum (dává se dětem po vyvolávaných porodech, což byl náš případ - po termínu.
Kde však kvalitního a eticky založeného psychotronika nalézt, poradit nedovedu.