V lednu čekáme třetí dítě a mám trošku problém. Netuším, co se děje se starším synem (12 let). I když jsem s dětmi případné těhotenství probrala dopředu, na zjištění budoucího sourozence reagoval pláčem a větou "To by mi máma nemohla udělat" (ne přede mnou). Mě tvrdí, že je všechno v pořádku, že už si na tu představu zvykl, hodně mi pomáhá abych se nemusela namáhat-mám rizikové těh. (např. o víkendu vaří), ale k rodinnému vtipkování, co všechno bude naše mimino umět, zda to bude kluk či holka, se nikdy nepřipojí. Je to ve velkém kontrastu s mladším synem (10), který má tendence kupovat pro mimino oblečení a všelijak dává najevo, jak se těší. Co myslíte, mám s ním o tom ještě mluvit (i když m tvrdí, že je všechno v pořádku) a nebo to nechat, ono to nějak vyšumí? Díky za každý názor. :-)
Předchozí