Po třech bolestivých začátcích s kojením a po občasném nahlížení do diskuzí o kojení musím podotknout, že každá matka je individuální v kojení a i každé dítě individuálně pije. Mnohý personál v porodnicich je však spíše školen teoreticky a také tak k matkám přistupuje. Ale už se více nepohlíží, že každá potřebuje jiný přístup. Díky tomu pak nejvíce trpí prvorodičky. Mé postřehy:
1.Takže před porodem je velmi dobré získat co nejvíce informací o kojení a hlavně kontakt na někoho,kdo kdykoliv pomůže při problémech. Hlavně nepodlehnout iluzi, že kojení je jednoduché. Spíše se připravit, že nemusí vše jít hladce a mnohdy je zpočátku bolestivé(působení hormonů).
2.Do porodnice si vzít i vlastní odsávačku, na nemocniční nespoléhat, mohou být už opotřebované a vyšmajdané. A nebát se odsávat mléko při nástupu laktace.
3.Nestresovat se, že spoluležící kojí bez problémů a vám to ne a nejde. Jste individuální a spíše vnímejte co vaše tělo říká a jak reaguje dítě (je spavé, plačtivé, pije klidně či odmítá, ...)
4. Pravé mléko nastupuje až tak druhý-třetí den a tehdy začíná pro některé peklo. Jedné neteče a neteče a miminko má následně hlad, jiné se bolestivě nalijou prsa, že se přemáhá přikládat miminko, jiná má tolik mléka,že neví co s tím a miminko se až zahlcuje, jedna má vpáčené bradavky, další zas tak velké dvorce, že je novorozenec do své malé pusinky ani nedostane (a sestry mu je občas dle naučených pokynů rvou do pusinky), ...
5. Působením hormonů jsou bradavky citlivé, tuhé a náchylné k praskání. U některých matek bolí i spoštění mléka. Tento stav většinou přetrvává až dva měsíce po porodu.
6. Nebýt sama na problémy po příchodu domů s porodnice a neodmítat sebemenší pomoc nejbližších v péči o malé.
7.Co se týče dokrmu (odstříkané mat. mléka jiné matky)v porodnici, myslím si že není na škodu je scela odmítat. Hlavně u dětí s nižší porodní váhou, první tři dny po porodu, tedy než naběhne vlastní laktace a u dětí s rychlým úbytkem váhy. Miminka neztrácí sílu, nestávají se spavá a lépe sajou.
Možná bych přidala další, ale základně to stačí. Hlavně nezapomeňte, že jsme každá ve své podstatě jedinečná. Naslouchejte přednostně vlastnímu nitru a pak hledejde radu a nenechte se odbýt.
Předchozí