Po bezproblémovém, ba úžasném těhotenství, celkem hladkém průběhu porodu (až na tu délku) a narození krásného zdravého chlapečka muselo něco přijít (jak už to tak bývá). V mém případě horor jménem kojení.:-)
Patřím k těm, které příroda obdařila velkými prsy. V těhotenství, jak už to bývá, se prsy ještě mírně zvětšily, ale navíc, bradavky se nějakým záhadným způsobem ztratily (opticky splynuly s dvorcem), čemuž jsem nevěnovala žádnou pozornost. (Ani moje gynekoložka, která prsy v těhotenství ani jednou neprohlédla). Navíc, zdálo se mi, že mám dvorce šíleně zatvrdlé.
Období po porodu jsme s manželem trávili na nadstandardu. Asi druhý den po porodu se mě sestra zeptala, jak jde kojení. Když jsem jí sdělila své pochybnosti, zda se malý vůbec napije, prohlédla prsy, pronesla cosi ve smyslu "panebože, kdoví, jestli se z těch prsů vůbec dá kojit". Zkusila, jestli je v nich nějaké mléko - no vytekla jedna malá kapka. Po návštěvě další sestry nám byly doporučeny kojící kloboučky, které manžel ihned jel ochotně koupit. (Pak kupoval ještě jedny, protože od této firmy byly moc tuhé a spíš nevhodné). Takže jsme zkoušeli. Horor začal následující den. Prsa totiž zřejmě díky nějakým hormonálním změnám šíleně naběhly.(Zřejmě mléko?) Mladá sestra (již třetí v pořadí), co měla ten den službu, na mě nastoupila. Začala mi dělat přednášku o tom, jak mám prsy plné mléka, že musím odstříkávat, přinesla odsávačku a že musím přece sama na to dávat pozor. Po mém nesmělém dotazu, kolik tam toho mléka teda asi tak je, mi sdělila, že ta "sedmdesátka" tam určitě bude, a že musím odsávat, jinak budu mít zánět a i kdybych chtěla zastavit laktaci, tak to mléko musí ven, jinak se to musí řešit chirurgicky a podobné kecy! Odsávala jsem jak pominutá, problém byl v tom, že jsem ven vždy dostala jen pár kapek. Jak to zatočilo s mou psychikou (přece jen je člověk pár dní po porodu a je citlivější), nemusím vykládat.
Zde musím uvést, že porodnice byla baby-friendly, čili podporující kojení.
Ještě několikrát jsem žádala tu sestru, co teda s tím - sama mi prsy hnětla různými hmaty, že jsem se kroutila bolestí, ovšem s malým úspěchem. Na elektrické odsávače jsem si připadala jak neúspěšná obyvatelka JZD, mléko totiž žádné NETEKLO! Po probdělé noci plné pokusů přesvědčit prsa, aby daly mléko, mi další sestra (starší a se zkušenostmi) řekla, že si myslí, že tam to mléko ještě NENÍ! Pokusy kojit a odstříkávat (vždy bylo mléka tak na dno skleničky) pokračovaly ještě něco víc jak měsíc po porodu. Samozřejmě jsme dávali malému navíc Nutrilon. Dnes již pokusy s prsy neprovádím, Laktační liga by mě asi nepochválila, ale musím říct, že s Nutrilonem je SPOKOJENÝ nejen malý, ale i já. O kojení vím dnes snad úplně všechno, včetně toho, že se v mém případě měly nosit v těhotenství formovače na bradavky.
Avšak vždy bude existovat určité procento žen, které mléko buď nemají nebo ho mají i málo a mezi ně se řadím i já.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
V její náručí
