Přidat názor k článku Kojení - horor větší než porod

U mě to tak bylo, dcera měla žloutenku a nešla vzbudit. Ale nějak se to upravilo, už má deset let. Možná že by stejně podvyživená nebyla, protože porodní váhu měla 4,05 kg, ale asi hrozilo riziko dehydratace a to je nejspíš u novorozenců častější než podvýživa, aspoň v našich krajích. Kojila jsem ji skoro dva roky než jsem otěhotněla, pak nějak sama jen s mojí malou pomocí přestala.
K tomu kojení přirozeně, taky jsem měla problémy s technikou. Sestřičky místo vysvětlení mi necitlivě chytily prs a předváděly mi jak to má být. Že mi sahaly na prsa to nevadí, ale vadil mi jejich přístup i když vím, že toho mají hodně, ale malý úsměv a trochu víc citu by občas nevadilo. Stejně jsem to takhle nepochopila a moje napůlspící miminko mi bradavky poranilo a musela jsem používat kloboučky. Nakonec se vše povedlo a kojit jsem se naučila. U dalších dětí už to šlo přirozeně, ty žloutenku neměly a já měla už vlastní zkušenosti.
A taky mi spousta lidí přehazovala, že jsem divná, když ještě v roce a půl dítě kojím (kromě další stravy), a to si myslím, že rok a půl není nijak přehnané.