Přidat názor k článku Kojení - horor větší než porod

U mě to bylo taky podobné. Pohodové těhotenství i porod ale pak to začalo.Malá byla pořád hladová i když jsme víceméně kojily v jednom kuse. Strašně jsem ji ale chtěla kojit a udělala bych pro to všechno. Jenže čím víc jsem chtěla, tím víc to nějak nešlo. Nakonec jsem z toho byla tak vyřízená, že jsem pořád jenom bulela a byla fakt na konci sil.
Nakonec to došlo tak daleko, že jsem byla i u psychologa. Myslela jsem si totiž, že to je asi nějakým podvědomím, protože moje máma ani babička mléko prý neměly a nekojily. No a jám jsem pak asi nějak nechtěně uvěřila tomu, že to tak bude asi i můj případ.
Ten psycholog byl úplně skvělej. Po asi půlhodinovym rozhovoru mi doslova řekl ať se na to kojení vyprdnu, že dnes je umělá výživa kvalitní a že teď je nejdůležitější abych já byla v pohodě.
Mě se tímto rozhovorem tak strašně ulevilo, tak nějak jsem se smířila s tím, že kojit prostě nebudeme. Možná mi to nebudete věřit, ale já jsem do 2 dnů cítila nalitá prsa a my jsme nakonec kojili 9 měsíců !!!