Proč by vždy měla nekojící mamina " někde " udělat chybu? Já začala vzorně, malá se přisála, ale nic tam nebylo, sestřičky se mi vzorně věnovali, trénovali jseme stále. Malá byla příkladné a trpělivé dítě.Sála a sála a nic. Nepomohlo nic, mlíčko po několika dnech teklo v množství asi 5 ml z obou prsů dohromady . Měli jsme štěstí a měli jsme úžasnou " mlíčkovou tetu ", která měla mlíčka nadbytek a mlíčko nám dávala. Malá vydržela téměř tři měsíce před každou lahvičkou trpělivěsát z prsu ( stále těch 5 ml,jo technika prý vzorná ), ochutnat těch pár kapek a pokračovat z lahvičky. Celou tu dobu jsem vyzkoušela veškeré výše jmenované metody k podpoře kojení. Prsa se prostě nenalila. I dětská paní doktorka z poradny dohlížela na kojení a nakonec to okomentovala slovy, kde nic není ani.... Ani nervy v tom nebyly, já byla ( a jsem )šťastná, malá je snad ještě spokojenějsí,klidná a spavá, spinká od sedmi týdnů celou noc ( je stále na darovaném odstř. mateřském mléku + teď již příkrmy ). Prostě mlíčko není a přesto jsme šťastné.A neřekla bych , že někde nyla chyba. Takže, kdo si myslí, že to vždycky jde, když se chce , ten ať si ......:-))))
Předchozí