Ano, ano, je to tak. Není vždy pravda, že nekojené dítě prospívá hůře než kojené. Má první dcera je kojená rok, druhá od tří týdnů na umělé výživě. Přesto byla starší vždy nesrovnatelně nemocnější. A prospívají obě na samé jeničky (3.+6. třída).Já byla vždy téměř militantní zastánkyně kojení. Ale druhá dcerka mě vyléčila. V kojení dělala chyby ona (haha). Fakt je, že se napoprvé krásně přisála, ale během pití neustále "přehmatávala". Přestože neměla ucpaný nos, pořád se pouštěla a chytala znova.Pokaždé mi poranila bradavky víc a víc, až sála i s krví a zvracela. A já měla mléka na rozdávání, rozhodně pro ní nebylo sání žádná dřina. Nicméně poraněné bradavky sa zanítily a mléko nešlo ven ani dítěti ani odsávačce. Po dvojích antibiotikách v koňských dávkách, bolestech k nevydržení(prsa v barvě fialovo modré), hrůze z každého dalšího kojení mi gynekolog sdělil, že moje laktace je nezvladatelná a je třeba ji zastavit. Přijala jsem téměř s úlevou. Výčitky byly hrozné, ale strach z kojení ještě horší. Prsa se mi zahojily až když holčině byly téměř čtyři měsíce. Kojení bylo rozhodně pohodlnější, než neustále vyvařovat láhve, dudlíky a na každou cestu mít připravenou teplou vodu. Ale co už naděláme, že?
Předchozí