Já mám skoro stejný zážitek s kojením. Malá byla po porodu přiložena až po 4 hodinách,vůbec se nechtěla přisávat. Jedna sestra mi řekla,že mléko ještě nemám ale at přikládám a masíruji a napařuji horkou vodou. Malou jsem neměla u sebe,nosili mi ji po 3 hodinách tak jsem hlavně napařovala a masírovala. Když malou donesli tak spala tak,že se mi ji vůbec nepodařilo vzbudit. A když byla náhodou vzhůru,odmítala se přisát. Sestry měly nejrůznější řeči,jako že to těžko půjde,když se nechce a podobně.Neustále mi vyhrožovaly,že jak mléko nedostanu ven tak mi zatvrdne a půjdu na operaci atd. Bylo mi z toho hrozně. Prsa nemám ani malá ani velká,bradavky mám normální a přece jsem se nerozkojila. Prsa jsem sice měla tvrdá a naběhlá(podle sestry začínající zánět) ale podle mě jen tím,jak jsem je neustále mačkala. Po čtyřech dnech mě pustili a já se těšila,že se doma třeba rozkojím. Zakoupila jsem si odsávačku a odsála asi 6 kapiček. I když jsem odsávala pravidelně a často,nikdy to víc jak těch šest kapek nebylo. Některý den třeba ani ťuk. Tak jsem si řekla,že holt nemusí každá žena kojit a že dneska se vyrábějí tak kvalitní kojenecká mléka ,že to malé určitě neuškodí. Dodnes slyším od známých a kamarádek že jsem hrozně pohodlná a že jsem to vzdala moc brzy. Já si ale myslím,že dítě má mít hlavně spokojenou mámu a to žena,která se nervujeurčitě není. tím,zda svoje dítě nakrmí nebo ne,
Předchozí