Přidat názor k článku Sourozenecké konstelace

Cizinko,

rada jsem si precetla tvoje prispevky, stejne tak rada jsem si precetla uvodni clanek. Tvoje nazory jsou kontraverzni a vzbuzuji povyk, protoze se divaji na zkusenosti vsedniho dne JINAK. I ja jsem studovala GENDER STUDIES a byla jsem plna toho, o cem pises. Potom se mi narodilo dite a ja jsem si nad nekonecnym premitanim o zpusobu vychovy, o genderovych stereotypech (nechtela jsem napriklad vedet pohlavi ditete, abych na nej nemyslela v genderovych schematech jeste drive, nez mu/ji uvidim do tvare....)uvedomila, ze muj zivot je o necem uplne jinem. Neanalyzuju, ale ziju. Nechavam se dobrovolne vest svoji kulturou (...a to jsem zila nekolik let v Anglii a Francii, kde jsem si teprve uvedomila svoje koreny....)a myslim si, ze miliardy lidi na celem svete to delaji podobne- proste zijou, jak nejlepe umeji. Nic jineho jim totiz nezbyva. A pokud nekdo bydli v chaloupce s kopici deti na krku a popisuje v clanku svuj vztah k nim (jakoli genderove zabarveny), je to jeho vec a je to tak v poradku. Tvoje uvahy mi prijdou legitimni jenom v pripade, kdyby byl pan pisatel v ramci spolecnosti nespokojeny se svoji roli (nebo s rolemi svych deti), ktera mu prikazuje urcity zpusob mysleni, chovani...atd. a on/ona to tak neciti. Pokud ale nekdo svoji roli dobrovolne prijal (at si mysli, ze se tak narodil nebo ho tak vychovali....)a je s ni spokojeny, tak si myslim, ze nema vubec cenu genderovou problematiku vytahovat na svetlo/tmu bozi....

P.S....i kdyz v diskuzich na Rodine je konec koncu mozne snad uplne vsechno...