Musím souhlasit. Já když jsem rodila, tak jsem vstřebávala zkušenosti hlavně mých kamarádek, které děti už měly (samozřejmě i nějaká četba) a vzala jsem si z každého trochu. Moje sestra porodila včera večer. Mnohokrát jsem jí chtěla dávat maminkovské rady - jsem přeci už maminka, ale nesetkala jsem se s odezvou. Její přítel mi dokonce řekl, že oni žádné rady nepotřebují. A je to. Je zhuntovaná po porodu, který byl velice náročný a těžký a kojení moc nejde - vpáčené bradavky. Kloboučky na kojení mají v porodnici k dispozici, ale prý nějaké moc velké, takže se malá nechce přisát a zkouší to "nějak" zvládnout. Kdyby trochu četla, nebo alespoň byla posluchačkou a vyslechla si radu toho, kdo si něčím takovým už prošel, mohla na tom být líp. Ale prostě si myslela (i její přítel), že mít dítě je vlastně strašná "brnkačka" a všechno jde nějak samo. Bohužel, v mnoha případech to tak není.
Předchozí