Ivule, díky Tvému příkladu, mě napadl moc hezký způsob, jaký používá moje kamarádka. Zapoji děti do oblíkání tak, že to vypadá, že si můžou podvědomě myslet, že bez nich by to nešlo, že pracují taky. Třeba, když jdou ven, tak jim včas řekne, ať si donesou botičky, bundu, čepici a pak jim pomůže s oblíkáním.
Když jdou spát, tak řekne, že půjdou uklízet hračky, ona zatím třeba uklidí obývací pokoj a pak jim jde pomoc.
Moc se mi její styl jednání s dětmi líbí a na děti (kluk i holka) zabírá. Problém je ale, když mají její děti hlídat další lidé, kteří tohle neumí. To pak chlapečka nikdo nechce hlídat, protože si najednou začne prosazovat svoje.
Předchozí