Za poslední dobu už ixtý detailní článek o porodu. Myslím, že porodivší maminky by měly mít trošku soudnost a neobšťastňovat nás každým detailem. Patřím mezi tu polovinu žen, která se o porodu baví ráda, ale přečíst si ty samé elaboráty o tom jak jsem tlačila a spinkala a pak jsem šla čůrat.... a pak mi Dr. řekl... Chápu, že je to pro vás silný zážitek na celý život, ale znát všechny detaily fakt nemusím, je to dlouhé a strašná nuda.
Po dvou letech po porodu by můj popis vydal na pár vět: Bolelo to, ječela jsem , pak jsem tlačila, pak jsem porodila,byla jsem šťastná. Tečka.
No moje chyba, že jsem to četla.
Nicméně pro dobro hlavní strany by měla být vytvořena diskuze: Jak jsem rodila , příběh o tisíci slovech.
Omlouvám se autorce, přeji jí a malé co nejvíc štěstí, ale už jsem vážně zpruzená tímhle balastem.
Předchozí