Článek je moc hezký, tu knihu bys si možná ráda a se zájmem přečetla. Děkuji autorce. Je to hezky napsáno.
Já mám bohužel špatnou zkušenost ze svého bývalého bydliště, kdy se v rordině narodila dcera s Downem. Pamatuji si jí z doby kdy jí bylo kolem 20 let, tehdy jsme se tam nastěhovali. Byla zlá, agresivní, bila své rodiče, měla ohromnou sílu, rozbíjela věci, nábytek, často v noci několik hodin v kuse hystericky křičela. Bylo to strašný. Přes den byla v klidu, většinu času se dívala z okna a usmívala se. Další dítě už si nepořídili, paní říkala, že by to nezvládla, neboť dcera potřebovala 24 hodinou péči. Zemřela ve 30ti letech, měla srdeční vadu (což děti s Downem téměř vždy mají). Ne opravdu já na tohle nemám a smekám klobouk před všemi rodiči, kteří se rozhodout se o takové dítě starat. Mají můj velký obdiv.
Předchozí