Přidat názor k článku Diagnóza vývojové poruchy: dobrý pomocník, ale nebezpečný pán

Myslím si, že je opravdu dobře, že se tady takový článek objevil. Nad problematikou LMD a AHMD jsem se měla příležitost zamýšlet se vícekrát, protože moje prostřední dítě, dcerka, si tuto diagnózu po návštěvě psychologické poradny také odnesla.
Domnívám se, že v jejím případě na tom opravdu něco je, její start do života byl dost obtížný a nenamlouvám si, že nezanechal následky. Ale rozhodně jsem nepřistoupila na používání léků.
Pokud jde o zastoupení dětí s LMD a poruchami učení v populaci, nemyslím si, že jich snad nějak přibývá, ono to bude asi opravdu o tom, že dnes se lépe diagnostikují. I K.H. Borovský byl prý typické dítě s LMD.
Mimochodem, dyslexii snad poprvé popsal na počátku 20. století jeden český psychiatr? Jinak pocity dyslektického dítěte jsem zažila asi třikrát ve čtrnácti letech, během aury před záchvatem silné migrény. Když mi pak dyslektický a velice inteligentní mladý muž popisoval své problémy při čtení, pochopila jsem, že jde asi o totéž. Představte si, že vidíte před sebou písmena, všechny je poznáte, ale nejste schopni je poskládat dohromady ve slovo. Nebo před sebou vidíte řadu objektů, ale nejste schopni určit, který je čtvrtý zleva...