Přidat názor k článku Diagnóza vývojové poruchy: dobrý pomocník, ale nebezpečný pán

Jen ten čas?
Ono když člověk přijde do poradny až v roce zápisu a žádá odklad, tak už toho času nemusí být dost. Už ten získaný rok nemusí stačit na něco, co by se docela dobře zvládlo za delší dobu a dítě by pak šlo, byť s odkladem, do školy připravenější. A to nemluvím o tom, jakou paseku dovedou tyhle věci nadělat v rodinných vztazích. Konzultace s psychologem může pomoct mnoha věcem, zvlášť u hyperaktivních dětí - jak s ním zacházet? Jaké postupy jeho chování pravděpodobně zlepší, zhorší? Co s tím, pokud se dítě doma/k vrstevníkům/v kolektivu chová nějakým způsobem divně?

Obětovat možnost účinného zásahu v co nejčasnějším stádiu problému tomu, aby náhodou nebyly v budoucnu nevalidní testy školní zralosti, mi přijde velice krátkozraké.