Přidat názor k článku Sourozenecká láska i neláska

Poradit je hrozně těžký. Sama mám někdy před infarktem. Ti naši se taky hádají a řvou, za chvilku se zase milujou, příp. provedou pěkně svorně nějakou lumpárnu. Vždycky se snažím zjistit příčinu, kdo začal. Ale někdy vážně nevím, kde je pravda, tak se rozčílím, kýženou hračku nebo věc jim seberu a mají po ftákách. Jenže vím, že to není nejlepší řešení, můžu ublížit tomu, kdo je v právu. Prostě chci, aby se přiznali a řekli mi pravdu, ví, že lež nesnesu. Je to vážně na nervy. Když je vážně zle, že se s nimi nejde domluvit, řeknu třeba, že se jde ven, nebo něco pod., ať si vybijí tu přebytečnou energii.
Člověk nechce ubližovat jednomu ani druhému, tak se řádně nazlobím. Ale trest může být jen v případě, kdy znám pravdu, kde jsem u toho byla.
A to jsem myslela, že tak ŠÍLENÉ DĚTI máme jenom my.