Sourozenecká láska i neláska

Rodiče tato skutečnost pochopitelně trápí. Touží po tom, aby jejich děti měly hezké vztahy mezi sebou, aby spolu dobře vycházely, měly se rády a držely při sobě. A mezi námi, kdo má také vydržet ten věčný křik, jekot a často i pláč. A tak rodiče střídavě přemlouvají, domlouvají, někdy křičí a také trestají, snaží se být spravedlivými soudci a dopátrat se pravdy o tom "kdo začal" a velmi často si neví rady jak se k rozhádaným dětem zachovat.

Důvodů, proč se děti hádají a bojují spolu je celá řada. Můžeme je shrnout do několika skupin

• Touha po pozornosti - dítě chce získat pozornost rodičů nebo sourozenců
• Touha po uznání - dítě spor vyvolá jen proto, aby mohlo sourozence očernit u rodičů a povýšit se nad něho
• Žárlivost - pocit, že sourozenec je v lepší pozici, je více milován, obdivován.
• Přenesený hněv - dítě si na sourozenci "vylévá" zlost, která vznikla jinde.
• Ochrana svých práv - dítě si brání před sourozencem své věci, své teritorium.
• Nuda - mnoho hádek mezi sourozenci vzniká z nedostatku jiné vhodné zábavy, vlastně z "ničeho".
• Únava - příliš unavené děti jsou lehce vyvedeny z míry a nejsou schopny kontrolovat své chování.

Jakmile dokážete určit nejčastější příčinu hádek mezi dětmi, můžete mnoha zbytečným sporům předejít. Pokud se již spor rozběhne, není příčina tolik důležitá. Pak je třeba rozlišit, o kterou úroveň boje mezi dětmi jde a podle toho se rozhodovat, jak dále postupovat, zda zasáhnout nebo ne. Jestliže to jen trošku jde, nechte děti, aby si svůj spor vyřešily samy. Když to ještě neumí, můžete jim dát návod, pomoci jim, ale rozhodně neřešte situaci za ně, zůstaňte vždy nad věcí - děti jsou společně na jedné lodi a vy na druhé.

Jaké jsou tedy stupně boje?

Pokoušení a běžné hádání - někdy dosti hlučné

Není třeba se znepokojovat a situací se zabývat. Děti si možná pouze hrají nebo si řeší nějaký svůj spor a při tom se učí, jak spolu vyjít, nalézt řešení a dohodnout se. Snažte se vydržet a do sporu nezasahujte. Můžete to i slovně vyjádřit: "To určitě dokážete vyřešit sami!" V případě, že je pro vás jejich chování příliš hlučné a nepříjemné, určete dětem místo, kde mohou pokračovat. Nebojte se jednoznačně a jasně říct, co vám vadí, ale jejich chování jim nevyčítejte. Mluvte s dětmi přímo - např. "Vadí mně, když tu křičíte, jestli chcete pokračovat, běžte do svého pokoje."

Situace je vážnější, mohla by být nebezpečná

Přímým dotazem zjistěte, jestli si děti jen hrají nebo jestli jde o vážnou potyčku. V případě hry zdůrazněte, že s ní musí souhlasit oba a stanovte jasná pravidla takových "bojových her".

V případě skutečné hádky stanovte hranice - žádné kopání, ubližování a nadávky. Problémy lze řešit i jinak. Uznejte, že obě děti mají právo hněvat se, dovolte každému říct jeho názor, ale nehledejte viníka, nenechte se přetáhnout na stranu jednoho z dětí a nezjišťujte, kdo začal. Popište celý problém a veďte děti ke slovnímu vyjádření toho, proč se zlobí. Nechte je říci to sobě navzájem - např. "Hrozně jsi mě naštval, protože jsi mi rozbil autíčko!" Nedovolte používat nadávky a fyzické útoky. Pomozte dětem najít řešení situace. Vyjádřete vaši důvěru, že děti se dokáží domluvit a opusťte místo boje. Pokud se hádka znovu rozběhne se stejnou silou, vyvoďte logické důsledky - např. děti oddělte do různých pokojů.

Situace je nebezpečná

Oddělte děti od sebe, popište, co vidíte. Situaci formulujte bez zaujetí a nadržování jednomu nebo druhému sourozenci, i kdybyste měli velmi silný pocit, že jedno z dětí je v právu. Vyhněte se kárání, vyčítání a poučování. Přestože se vám může zdát, že jedno z vašich dětí je horší, vždy začíná a pokouší ostatní a můžete vůči němu cítit dokonce i hněv, snažte se zůstat neutrální. Příčina toho, proč je jedno z dětí "zlejší" může být v jeho nejistotě, malém sebevědomí, pocitu nedostatečného přijetí a lásky ze strany rodičů, může ležet i mimo rodinu a tomuto dítěti je třeba spíše pomoci a více se mu věnovat, než ho trestat.

Opět jednoznačně stanovte limity a omezení boje, dětem jasně stanovte zákaz nadávek a fyzických útoků, ukažte dětem, jak mohou otevřít dveře k vzájemnému jednání, nechte je navrhnout řešení a dejte jim prostor, aby vše samy vyřešily. Uvědomte si, že děti budou pravděpodobně potřebovat vaše trpělivé vedení a pomoc, aby dokázaly najít způsob, jak se spolu domluvit.

Pozitiva sourozeneckých bojů

Přestože rodiče většinou považují hádky a pošťuchování mezi sourozenci za negativní součást rodinného života, dávají dětem do života velmi mnoho. Pomáhají rozvíjet emoční inteligenci, která je pro uplatnění v životě nesmírně důležitá. Díky sourozeneckým bojům se totiž děti učí:

• vyjednávat
• vyjadřovat své pocity
• prosadit se mezi sobě rovnými
• rozumět psychice druhých lidí
• vnímat hledisko druhého člověka
• předpovídat reakce druhých lidí

Článek byl uveřejněn v časopisu Kamínky pro rodinu.