Darunko,
nejsi sama, to se stává. Máma si připadá hrozně, když rozboří dítěti domov. My si pořídili děťátko v pohodě a souladu, ale během prvního roku našeho miminka se náš vztah prakticky sesypal. Další rok jsme to nějak lepili a pak šli od sebe. Otec nepil a netloukl nás, takže žádný "evidentní" problém. Ale ta rodina byla nefunkční a to moc. Měla jsem dojem, že se starám o dvě děti a nemůžu to zvládnout.
Nikdy nemohu s jistotou říct, nakolik našemu děťátku ublížilo, že jsme od jeho 2 let nebyli spolu. Možná ano, možná ne, už se to nedá zjistit.
Trvalo to dalších 6 let, než jsem dítěti našla nového tátu, nechtěla jsem už dělat žádné kompromisy, hledala jsem chlapa, který chce mě i dítě. Snad mám štěstí, ale našla. Naše dítě má už 7 let úplnou rodinu a můj přítel se chová jako skutečný táta. Dítě je zdravé, spokojené, má spoustu zájmů, kamarádů a dobře se učí. Ani puberta to nezměnila.
Takže moje zkušenost je: dítě potřebuje úplnou rodinu, ale FUNKČNÍ po všech stránkách.
Předchozí