Jo, jo. Sociálka je kapitola sama pro sebe. Máme jí ve zvýšeném přízemí, nejdříve schody z chodníku do budovy a potom ještě další uvnitř. Pokud to jde, frčíme autem a jen s autosedačkou (vajíčkem), pokud má ovšem auto tatínek a my tam musíme, znamená to cestu autobusem do Prahy, metrem s přestupem a potom někoho uprosit, aby nám pomohl do schodů. Prý je někde v zadní části budovy bezbariérový vchod, ale tam se musí zvonit a nevím jestli někdo otevře. Ještě jsem to nenašla.
Obchod máme ve vsi jen jeden a je tak maličký, že musíme chodit nakupovat v době, kdy tam nikdo není. To si ale nestěžuju, protože sice s kočárkem překážíme, ale nikdy nám paní prodavačky neřeknou ani slovo, spíš ještě obdivují miminko.
Držím všem palce, ať kočárkování ve zdraví přežijí a momentálně nezapadnou do závějí.
Předchozí