S kočárkem jako se psem

Když jsem se pídila po důvodech zákazu kočárků, ujistili mě nejprve pánové na recepci objektu, že si toho vůbec nemám všímat. "To je tu nalepený odjakživa", dodal jeden z mužů, jako by tím vysvětloval vše. Ale nakonec mě poslali hledat vysvětlení do Městské knihovny. "Do knihovny se s kočárkem nesmí, protože máme na podlaze koberec a nemáme pracovní sílu na úklid. A děti, které knihovnu navštěvují, si na koberci hrají, takže je zákaz z hygienických důvodů", informovala mě rázně vedoucí knihovny paní Kesslerová.

Musím říct, že mi to vyrazilo dech, takže už jsem se zapomněla zeptat, jestli jsou návštěvníci knihovny z těch samých důvodů také povinni se přezouvat. Nevím, jak to rodiče s kočárkem v Neratovicích řeší. Fakt je ten, že i bez zákazu po příkrých schodech vynese kočár do knihovny v prvním patře asi málokdo. Jediné, co vím, je, jak obtížné je nechat v knihovně volně "hrát na koberci" takové batole, které rádo vytahuje a rozhazuje knížky kolem sebe.

Proč je navíc zákaz umístěn na dveřích v přízemí, za kterými je například výstava, to se mi už vůbec pochopit nepovedlo. Nejspíš je tam prostě proto, že je to tak "odjakživa".