Rodiče s vyšším vzděláním berou děti do přírody častěji

Celkem 71% rodičů, kteří vystudovali vysokou školu, se snaží brát své děti do lesa nebo do parku alespoň jednou za měsíc či spíše častěji. Oproti tomu pro rodiče s nižším vzděláním není tato aktivita tak velkou prioritou, snahu trávit se svými dětmi v přírodě stejný čas má pouhých 41 % z nich.

Zásadním faktorem, který ovlivňuje přístup dětí k přírodě, je úroveň vzdělání jejich rodičů. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Husqvarna v devíti zemích s cílem zjistit, jaký mají lidé vztah k zeleni. Ankety se zúčastnilo celkem 4 500 respondentů z Polska, Německa, Francie, Švédska, USA, Kanady, Austrálie, Číny a Ruska a výsledky jsou představeny ve studii s názvem Husqvarna Global Green Space Report 2013.

Způsob, jakým dnešní děti tráví svůj volný čas, je ve velké míře ovlivněn úrovní vzdělání rodičů. Podle studie se rodiče s vysokoškolským vzděláním rozhodli vypěstovat ve svých dětech pozitivní vztah k zeleni. Celkem 71 % z nich se snaží brat své děti do přírody alespoň jednou za měsíc, naopak u rodičů s nižším vzděláním to není zdaleka ani polovina. Dosažené vzdělání hraje důležitou roli také při utváření rodičovských názorů na to, zda je doba, kterou jejich potomci tráví v přírodě, dostatečná. 79 % rodičů s vysokoškolským vzděláním chce, aby jejich děti trávily více času v lese, s nižším vzděláním je to jen 70 %. Čas strávený v parku by u svých dětí chtělo prodloužit 83 % rodičů s vysokoškolským vzděláním, z rodičů bez vysokoškolského vzdělání má takovou touhu pouze 69 %.

Znepokojujícím trendem současnosti je prohlubující se generační mezera mezi rodiči a dětmi, co se týče jejich vztahu k zeleni. 65 % rodičů ve studii uvádí, že jejich děti dnes tráví v přírodě mnohem méně času, než trávili v tom samém věku oni sami. Rodiče se ale snaží proti tomuto negativnímu trendu bojovat. Někteří jsou ochotni obětovat své pohodlí, jen aby dětem poskytli častější kontakt s přírodou. Tato ochota ale závisí na věku dětí. Největší skupinu představují rodiče s dětmi mladšími osmi let, z nich by se dále od města a vyžití, které nabízí, odstěhovalo celých 57 %. Problémem by ani nebylo delší dojíždění autem do práce, každý pátý rodič by dokonce ze stejného důvodu platil větší daně. Odstěhování z města by oproti tomu volilo jen 44 % dospělých bez dětí.

Rodiče, kteří ve městě žít zůstávají, se snaží i v této"betonové džungli" najít kousek přírody pro své děti. Chtějí se podílet nejen na vytváření, ale také udržování veřejných prostranství. Uvědomují si totiž, že parky a zelená dětská hřiště jsou ideálním místem, kde trávit s dětmi volný čas, a proto se aktivně zajímají o okolí, ve kterém žijí. Snaží se přispívat ke správnému udržování veřejných zelených ploch,

62 % rodičů s dětmi mladšími osmi let klidně obětuje své volno. Kromě volného času jsou rodiče ochotni poskytnout také odborné znalosti, někteří přispívají i peněžními prostředky.

U rodičů a dětí, kteří chodí do přírody často, se objevuje efekt tzv. pozitivní spirály. Pokud tráví čas v zeleni pravidelně, mají běžně tendenci chodit tam častěji a také pobyt v zeleni aktivně vyhledávají. Pozor, spirála ale funguje i negativně - čím méně času v přírodě trávíme, tím více se od ní vzdalujeme.

Podle průzkumu společnosti Husquarna.