Netrpí právě vaše dítě poruchou NDD?

V roce 2005 uveřejnil Richard Low ve své knize Last Child in the Wood výsledky svého pozorování, které tvrdí, že stále menší kontakt lidí a zejména dětí s přírodou způsobuje celou řadu poruch jejich chování. Kniha se dostala na seznam bestsellerů New York Times a získala i ocenění.

Tato porucha získala označení NDD (Nature-Deficit Disorder - Poškození způsobené nedostatkem přírody) a je stále vážnějším problémem západní společnosti.

To, jak děti v moderní době stále rostoucím tempem přicházejí o kontakt s přírodou, se podepisuje nejenom na jejich zdraví fyzickém i psychickém , ale i na sociální interakci a vzdělání.

Dnešní děti už pomalu neznají, jaké je to jít samotné do lesa, poškrábat se o trní, odřít si kolena nebo se pořádně zablátit a jsou ochuzeny o tyto spontánní hry bez dozoru, které by jim poskytovaly důležité zkušenosti.

V důsledku NDD jsou děti stále častěji postiženy poruchami pozornosti a koncentrace, agresivitou či trpí přehnanou úzkosti. To je často provázeno i fyzickými potížemi - nadváhou nebo svalovou slabostí.

Je jisté, že většina z obav rodičů je zbytečná. Se sexuálním obtěžováním se děti mnohem častěji setkají v domácnostech než v lese. Podobně je tomu i úrazů, ke kterým dochází častěji u dětí, které jsou v dětství úzkostně chráněny. Vyšší opatrnost je naopak oprávněná v případě silničního provozu, který vzrostl v poslední době několikanásobně.