Mami, co je to sedlák?

Babiččin domov „na dědině“ nám však byl celé prázdniny otevřený a s ním i různá dobrodružství, sušení sena, jízda na voze, krmení zvířat, lezení po stromech a běhání po lese. Moje děti tato vyprávění rády poslouchaly, ale kdo je to sedlák, to dceři samo od sebe jasné nebylo. Žijete-li dnes na vesnici, která leží poblíž města, rozdíl bude zřejmě jen ve velikosti a výhodách či nevýhodách s tím spojených. Přitom město a vesnice znamenaly donedávna podstatný rozdíl. Po roce 1990 se ale vesnice začaly kvůli různým okolnostem vylidňovat, aby později některé z nich zažily nový boom. Lidé znovu začali zabydlovat malé obce, často po svém.

Krásné, ale zbytečné

Výsledkem jsou nejen spravené a nově obydlené domy, ale zejména nově postavené ulice, které jsou vesnickému vzhledu na hony vzdáleny. Mohlo by se říct: městské bydlení na vesnici - posečený udržovaný trávník, kotec se psem, zahrada navržená architektem. Ta skýtá krásný pohled dospělým, dětem už méně. Rodiče jim tam umístili hračky, pískoviště, klouzačky a další lákadla. Děti si tam moc nehrají. Tráví volný čas v kroužcích, na trénincích, u babičky ve městě, nebo doma u obrazovky. Jejich rodiče prožili dětství jinak. Většinu volného času běhali venku s kamarády a se sourozenci, vesměs věkově blízkými. Venku bylo tolik zajímavých přirozených průlezek, neudržovaných koutů, harampádí pro nekonečné hry. Doma děti dostaly instrukce, kam až mohou zajít a kam už ne, byly venku samy a dostaly určitou volnost.

Z kroužku do kroužku

Dnešní školáci, ať už bydlí na vesnici či ve městě, se ze školy často vracejí pozdě a čeká je ještě hromada úkolů, které se většinou netýkají pomoci v domácnosti. Také struktura rodin se hodně změnila. Dříve byly typické rodiny rodičů a dvou dětí narozených s malým věkovým odstupem. Dnes se rodina skládá buď z rodičů a dítěte, nebo dvou dětí s větším věkovým rozdílem. Zejména pokud je dítě jedno, vkládají do něj rodiče nejen své naděje, ale také i všechny nároky.

Dospělí se pochopitelně obávají, aby se děti nenudily, chtějí je hodně zabavit a podpořit také jejich zájmy.

Nabídka kroužků je bohatá. Málokdy tam ale děti mohou pustit samotné, takže to znamená další čas rodičů či prarodičů, každodenní pochůzky a doprovázení. Snad proto se zdá dnešní rodičovství tak náročné. Děti toho mají mnoho a nemají prostor pro pouhé hraní a snění.

Nemohou od rodičů odkoukat obyčejný život, protože společného času je jako šafránu. Je ale důležité nechat malé děti přihlížet naší práci doma a nesnažit se za každou cenu užít si společný čas něčím mimořádným. Děti pak nestráví s námi rodiči jen chvilky zábavy a budou si umět lépe poradit, až to budou potřebovat.