Přidat názor k článku S kočárkem jako se psem

Tak jsem si precetla clanek a uz mi ma rodna krajina zase chybi o neco mene. Nad takovym problemem jsem se nikdy nezamyslela, nemam proc.
Ziju v Japonsku uz 2 roky a tohle je velice baby friendly zeme. Vlastne nejen baby, ale i k dospelym cizincum;-) Vsude je bezbarierovy pristup, snad jen na velice malo stanicich v tokyjskem metru se stane, ze tam neni vytah, ale to se mi stalo snad jen jednou, kdyz se stane, jsou tu jezdici schody. Restaurace jsou vetsinou rozdeleny na kuracke a nekuracke, dokonce i Mc Donald ma dve patra, kuracke a nekuracke. Obchody s detskymi vecmi a obchody s nabytkem maji detsky koutek se spoustou hracek, takze obvykle odlozim dite s manzelem (ten si cte a dite si hraje, krici a dela vse co ostatni deti;-)) a jdu si nakoupit co potrebuji. V supermarketech obvykle necham kocarek u vstupu (no jo, tady se nekrade), dite dam do kocarku se sedackou a pod ni se dava kosik. Je fakt, ze vetsinu veci si objednavam jednou tydne na internetu, penize jdou z uctu a jednou tydne mi to vse dovezou ke dverim (chlazene veci jsou v chladicich prepravkach a mrazene v mrazicich prepravkach se suchym ledem, ty prepravky si vyzvednou behem dne), takze nejezdim na silene nakupy a s nicim se v podstate netaham (az na ten chleba;-)). Nikdy jsem se nesetkala, ze by se na me nekdo zlobil kvuli hlucnemu ditku, naopak, spis na nej delaji opicky a to i starsi lide a ptaji se na vek a tak. Proste jina mentalita;-)
Ale i kocarky jsou tu vybaveny do preplneneho tokyjskeho metra a malych bytu. Muj kocar se sklada na ctvrtiny, jako sportak a pritom je to kocarek hluboky, maly v nem jezdil od 2 mesicu az do ted - je mu 16 mesicu. Takze kdyz se stane, ze musime kocar slozit, protoze je metro preplnene (proste v Tokyu zije moc lidi;-)), tak mam v kosiku pod kocarem nositko, frknu maleho do nositka, kocar slozim (vazi 4 kilca, ten kocar) a v klidu si nastoupim. Kdyz mate dvojcata (a tudiz neskladny dvojbob), normalne poprosite obsluhu stanice a pomuzou vam, jak to delaji s vozickari. Neochotu tu neznam.
Zni to, jako bych zila v raji, ale i tahle zeme ma sva pro a proti. Muzi chodi domu pozde, byty jsou male, drahe, preprava je nehorazne draha (vyjde nas levneji zaletet si do Thajska nez k manzelovym rodicum, kteri ziji na jinem japonskem ostrove), obcasna zemetreseni, tajfuny, jezdi se vlevo, je tu silene vlhko a zezacatku si neprectete ani prd (ani mliko v obchode nenajdete;-)) a skoro nikdo tu nemluvi anglicky, za kazdou prohlidku u doktora se plati a za porod taky (preci to neni nemoc ze). Takovy porod vyjde na 60tisic korun ceskych (a zas takove silene prachy nevydelavame), takze nezoufejte, vsude je neco.
Pa Petanda