Přidat názor k článku A co takhle domácí potrat?

Bohužel mám podobnou zkušenost.V 7. týdnu jsem začala špinit, takže jsem ihned vyhledala svého gynekologa (měla jsem za sebou velmi špatné těhotenství, které skončilo předčasným porodem ve 34.t a děťátko bylo vážně nemocné).Ten mě poslal na ultrazvuk.Zde byla velmi mladá paní doktorka a ta na ultrazvuku nic neshledala.To jsem už měla i bolesti v podbřišku jako při silné menstruaci.Vyptávala se mě, jak jsem přišla na to, že jsem vůbec těhotná (argumenty, že jsem si dělala 2 těhotenské testy, mám zvětšená prsa, menstruace nebyla několik týdnů a snažíme se dítě už několik měsíců, ji evidentně nepřesvědčily)? Se slovy, že se jedná buď o velmi malé dítě (což není dobré)nebo o potrat, mě poslala zpátky ke gynekologovi.Ten mě poslal domů, s tím, že pokud by se krvácení zhoršilo, ať dorazím.Krvácela jsem stejnou intenzitou celý víkend.Během těch pár dní ze mě vyšlo cosi, co jsme indentifikovali jako zárodek.Hned v pondělí jsem šla k jiné lékařce a ta ihned odebrala krev,dělala ultrazvuk z čehož zjistila, že jsem opravdu byla těhotná.Dostala jsem injekci a vše se pak upravilo samo.Na kyretáži jsem nebyla, ale ten strašný pocit bezmocnosti ve mně přetrvává dodnes, ač jsem od té doby porodila zdravé dítě a mohla bych na všechno zapomenout.Ani fakt, že jsem byla těhotná jen krátce, nemůže zmírnit bolest, kterou jsme s manželem tehdy pociťovali.P.