Ahojky. To co jsi zažila je otřesné, ale co mi příjde děsný, že se najdou takové, které Ti začnou hned vysvětlovat, co jsi měla, nebo neměla dělat. Jaktože Ti nezabrala injekce? No prostě nezabrala. Mé matce jednou dělali resekci zubu. Doktorka jí dala injekce 3 a tvrdila jí, že jí to nemůže bolet. Bolelo jí to tak, že jí tam brečela. Vůbec se nedivím Tvému partnerovi a Tobě, že jste se nezmohli na nějaký tvrdší odpor. Mně se stalo něco podobného, ale narozdíl od Tebe mám krásnou zdravou holčičku. Rodila jsem v pardubické porodnici 6/02. Čekala jsem všelicos, ale na tu krávu (promiň mi to slovo), na tu nikdy nezapomenu - porodní asistentka. Taky jsem se plazila bolestí, ještě mi nadávala, že ať se zklidním, co dělám, že mi bude blbě, ať si vezmu věci a jdu za ní. Manžela prostě vyhodila, ani mu nedovolila, aby mi pomohl s taškou. Já jsem byla ze všeho tak zblblá, že jsem ho prosila, ať jí nic neříká, protože na ní chtěl vlítnout, abych měla klid. Z celého porodu nemám vůbec nic, jen osm hodin bolestí a ty její hlášky: Vás to nemůže tak bolet, jaktože nemáte hodinky, to si neumíte lehnout, jaktože jste nebyla 4x na toaletě (protože jsem holt chodila celých 6 hodin po každém stahu doma). Okamžik, na který jsme čekali celých 9 měsíců, manžel proseděl na chodbě a já jsem ho prospala na sále při císaři, protože se holčička škrtila na šňůře a vůbec nepostupovala porodními cestami. Já si ani nedokážu představit bolest Tvoji a Tvého manžela, když jsi vlastně porodila plod doma. To prostě muselo být hrozné. Jediné, co asi můžu popřát je, aby vše bylo v pořádku, aby ses už nedostala k takovému řezníkovi a abyste se co nejdříve mohli těšit ze řvoucího zdravého uzlíčku. Svatak
Předchozí