Katko,
osobně si myslím, že i kdyby Hana byla hysterická až na půdu, tak pořád by si s tím lékař a sestry měly vědět rady. Protože každý lékař by měl koukat nejen na to tělo, ale i na tu dušičku. Profesionální lékař by měl být profesionálem - a ne jen specialistou na jednu část těla, kterého už vůbec nic jiného nezajímá. Není přeci dělníkem u pásu, který šrobuje svůj jeden šroubek den za dnem.
Chápu, že ne vždy je člověk naložen a v dobré náladě, ale myslím si, že pacient by neměl řvát lékařovými bolestmi.
PS - v 32. týdnu jsem byla hospitalizovaná se začínajícím porodem, v 33. se mi narodil chlapeček, který strávil první tři týdny života na JIPce a Intermediální péči - a přesto celý zážitek považuju za pozitivní. Byla jsem v rukou profesionálů, a přestože jsem určitě nebyla jednoduchý pacient (strach o miminko + později šestinedělí mi přijde jako dost výbušná kombinace), tak si vždycky našli čas na to, aby mi naslouchali, aby mě uklidnili, vysvětlili, co se děje a jaké máme možnosti postupu. Ovšem nebylo to v ČR.
Předchozí