Přidat názor k článku A co takhle domácí potrat?

Jak jsem již psala, prodělala jsem také potrat v 7. týdnu.Celou tu záležitost jsem tu už vypsala.Děloha mě bolela ještě 14 dní po potratu a psychicky jsem na tom byla špatně ještě rok potom, i když se mi podařilo do 6 měsíců znovu otěhotnět.Jak tu již bylo řečeno, každý člověk cítí bolest jinak a rozhodně si dnes po všech těch zkušenostech co mám, nedovolím soudit někoho za to, jak prožíval bolest při něčem tak strašném, jako je potrat.Druhá stránka věci je ta, že vy jste si toto zaměstnání dobrovolně vybrali, stejně jako já jsem si vybrala to svoje.Tak jako můj zaměstnavatel očekává moji profesionalitu, tak já očekávám profesionalitu od člověka, který je lékař!V každém případě by měl především vědět, jak s člověkem i v této situaci jednat.Pokud je to tak těžké, tak existují určitě nějaké kursy, které by dotyčnému panu doktorovi pomohly za dané situace správně reagovat.Loajalita ke svému zaměstnavateli je hezká věc a slušné chování a profesionální přístup věc druhá.Myslet si můžete cokoliv, ale ani pan lékař si nemůže dovolit tvrdit, že něco nemůže bolet.(Porodní asistentka, která s námi byla u 2. porodu, a se kterou jsme celou dobu , co to jen šlo, diskutovali,sama říkala, jak je bolest individuální a kolik takových případů, kdy se zdálo nemožné , aby dotyčná takové bolesti měla, bylo.
Pro úplnost uvádím, že se rozhodně neřadím mezi hysterky, mám 2 děti a porod neřadím mezi žádný strašný zážitek.Potrat je něco úplně jiného a kdo nezažil, neví o čem mluví.(Brečela jsem až doma a to jen z hrozné bezmocnosti a lítosti.)Petra