Myslím, že je velký rozdíl mezi sedmnáctiletým a jeho "týden starou" láskou, a rozdíl mezi dvacetiletou a dlouhodobým vztahem.
Jinak , mí rodiče mi do svatby nedovolili přespat v jedné místnosti s mým manželem. To byl ale extrém.
Jejich přísná výchova mi ale moc pomohla právě v těch šestnácti sedmnácti, kdy mi občas dovolili nějaké to rande, a svým postojem, že není samozřejmostí v šestnácti souložit. Kdyby jednali liberálně - nejspíš bych si svou tehdejší naivitou nadělala na pěkné problémy.
To, že jsem byla vychována tak, že sex není "samozřejmost", mi moc pomohlo i v devatenácti, kdy jsem se zamilovala, ale nespěchala do sexu. Tím, že jsem poznala, jaký je můj kluk, když mě tehdy začal kvůli tomu citově vydírat (dokonce plakal), a zkoušet na mě jiné finty. Kdybych s ním začla po třetí schůzce "sexovat", nikdy bych se to nedozvěděla, a možná bych si vzala citového vyděrače.
Takže - chvála opatrnosti a konzervativní výchově.
Předchozí