Mě se zdá, že Milada žije díky časové smyčce ve viktoriánské Anglii, protože tam skutečně sex byl za účelem plození dětí a sexuální výchova si vystačila s jednou větou- "zavři oči a mysli na Anglii". Dneska je ale situace poněkud komplikovanější a většině dětí nestačí říct "nesmíš" - alespoň mě to nestačilo.Dnes mi je 37 let, takže ty problémové roky jsem prožila bez antikoncepce a také bez jakéhokoliv poučení ze strany rodičů (když opominu nesmrtelné " Děvčátka, na slovíčko " ). Mám 17- letou dceru a odmala jsem se ji snažila (tak jak se ona postupně začínala zajímat)na všechny "choulostivé věci" odpovídat co nejvíc otevřeně. Nejsem zastánce liberální výchovy,ale v tomhle směru jsem se snažila být liberální co nejvíc.Nejde jen o věci přímo sexuální povahy, ale i aspekty psychologické - " když Ti někdo řekne, že Tě má rád, tak to ještě nemusí být vždycky pravda" atd., na čemž se velkou měrou podílel manžel. Není to vždycky příjemné, ale vyplatilo se nám to, máme dobrý vztah, mnohem lepší, než jsem měla já se svou matkou, o otci ani nemluvím. Dcera má přítele (je to opravdu hodný a slušný kluk), od 16 let bere HA, před prvním stykem jsem s ní šla na gynekologii. Je mi jasné, že v 16 letech na to člověk není zralý,nejsem z toho nadšená, ale je to nepřenosná zkušenost, prostě na to si každý musí přijít sám a pokud dítě je zvědavé a chce TO vyzkoušet, tak mu žádná domluva, zákazy ani vyhrožování nezabrání. Já alespoň vím, na čem jsem a mám přehled.Její přítel u nás přespává a dcera u přítele taky a i když nám tím vezmou trochu soukromí, je mi to mnohem milejší, než lhaní a vytáčky, že spala u kamarádčiny babičky. Když řeknu A (musíš před zahájením pohlavního života začít brát HA), tak podle mě by bylo nefér neříct i B a zakázat jí stýkat se s přítelem pod naší střechou.Když jsem pročítala diskuzi, tak se mi zdálo, že většina pisatelek má děti ještě malé anebo vychované v době kdy jsem dospívala já
( tudíž tabuizovaná sexuální výchova ). Jak se říká - šedivá teorie, zelený strom poznání. Je to jiné jen o tom diskutovat nebo to přímo řešit. Za sebe bych byla ráda, kdyby s tím počkala ještě déle, ale nebudu ignorovat realitu, i když to třeba pro někoho nemusí být košer a vyčte mi, že jsem kuplířka - viz. výše. Omlouvám se za délku příspěvku, ale tak nějak to vyplynulo :)
Předchozí