Přidat názor k článku O sněhu a slušném vychování

Jak tak čtu příspěvky Katky, Milady a Albeky, připadám si jako dokonale nezodpovědná matka. Možná proto, že mám rodiče konzervativní, hlavně tátu, jsem v oblasti sexu svých dcer až moc liberální. A nejen sexu. Pravidla Katky a Albeky já platím nájem,já živím,já šatím,moje střecha,moje děti,moje rozhodnutí,moje pravidla bych prostě prosazovat neuměla a snad ani nechtěla. Pro nejstarší dceru by nebyl problém sbalit se a jít bydlet třeba do squattu. A co bych si s tím pomohla? Že bych jí ztratila definitivně? Na to jí mám moc ráda.
Obě dcery mají své pokojíky stranou, mohou si tam vodit návštěvy podle libosti, od kamarádek po „sexuální partnery“. Beru je jako zodpovědné a samostatné tvory, kteří mají nárok na svůj názor, na svoje soukromí a na svůj život, ačkoli neplatí nájem. Nejstarší dcera bydlí se svým hochem střídavě u nás a u jeho rodičů. U prostřední dcery se v pokojíku vystřídali dva „sexuální partneři“, první byl o šest let starší než ona, takže by bylo naivní se domnívat, že spolu „nic nemají...“. U druhého i ona párkrát přenocovala, nebylo mi z toho dobře po těle, protože jsem se bála reakce jeho maminky... Přeci jen, bylo mu „jen“ osmnáct. Nedávnou u ní nocoval jeden kamarád, kterému ujel autobus, to ovšem bylo „ve vší počestnosti“.
To, že existují antikoncepční pilulky holky vědí a dokonce si je i pořídily. Též vědí, že i kondom je řešení. Takže věřím, že se v klidu vybouří a „dělání dětí“ si nechají až budou zralé a najdou si partnera, se kterým si děti budou přát.
Podle výše uvedených dam jsem jako rodič totálně selhala. Nevštěpila jsem jim tu správnou morálku. Obě kašlou na nějaký zákon, podle kterého mám povinnost je ochránit. Ony jsou silnější individua než já. Naši mne chránili tak intenzivně, že jsem neměla šanci vytvořit si vlastní život, vlastní názor. Teď vidím, že mne holky v mnohém převyšují.
Naši ovšem se mnou měli jednoduchou práci, byla jsem do sebe uzavřená, pro kluky neatraktivní, takže nemuseli mít strach, že bych prováděla něco nepatřičného. „Poprvé“ jsem si „to“ zkusila v devatenácti, za tři měsíce přišla do jiného stavu. Takže ač dítě s puritánskou výchovou, v devatenácti jsem se „musela“ vdávat (tátu z toho div neklepla pepka), manžel byl o čtyři roky starší... Sice jsme spolu dodnes, ale žádný happyend to nemá. Jsme sice spolu, ale nic nás nespojuje. Obávám se, že jsem coby nezralá matka zkazila své nejstarší dceři život. Sice má celý život jednoho tatínka, ale jeho nezodpovědnost a neschopnost fungovat jako tatínek jí moc klidu do její dětské dušičky nedodaly. To asi bude voda na Miladin mlýn – nezodpovědné děti si udělali dítě... ale v devatenácti a v třiadvaceti už se člověk dítětem být necítí. Ač jsem si s našima na téma sex moc popovídat nemohla, snažila jsem se být „zodpovědná“. Při tehdejší téměř neexistenci vhodné antikoncepce to bylo dost těžké. Na dceru bylo „zaděláno“ v údajně neplodném období...
Taky si myslím, že nějaké „předmanželské testy“ jsou dost nahouby, jen realita života ukáže, jak by teorie fungovala v praxi.