To jsi vystihla fakt dobře, že argument "já vydělávám, já platím nájem..." vyvolává pocit bezmoci a já dodávám, že i ponížení. Opravdu se snažím, abych to dětem neříkala, přesto si myslím, že mám právo i povinnost rozhodovat o tom, kdo u nás bude spát a kdo ne.
S tím šetřením na důchod bych to u sebe takhle ráda viděla, vím, že bych tak svým dětem pomohla, nemusely by mít pocit, že mi MUSÍ ve stáří pomáhat a nebo bych se vyhnula eventuálnímu odmítnutí. Nejlepší varianta - našetřit dětem, pomoct do začátku, pak šetřit sobě do důchodu, ještě platit hypotéku, soukromé školy, kroužky...Pak to se mnou šlehne, protože taky nevím, jak normální smrtelník, kterému se daří prostě "jen" průměrně, tohle může zvládnout :)
Předchozí