No, víš, Linn, on to nemá každý hned v hlavě tak dobře srovnané jako ty.... Já jsem například po maturitě vůbec neuvažovala o tom, že bych šla na vejšku - měla jsem školy až nad hlavu a přece na mě čekal celý svět (byl rok 1991, ještě porevoluční euforie) - našla jsem si práci a bavilo mě to, za pět letjsem se vypracovala na pozici, kde jsem měla nadstandartní příjem a vysoká škola mi vůbec nechyběla. Pak přišla svatba, za chvíli se narodil první syn, rok a půl po něm druhý. Vzhledem k tomu, že byli často nemocní a manžel nás finančně zajistí, zůstala jsem s nimi doma i po ukončení MD (a samozřejmě přišla o zaměstnání). Začala jsem alespoň z domova podnikat, abych se úplně nezbláznila. Nemocnost mých dětí se postupně výrazně zlepšila, takže teď, když je starší v první třídě a mladšího to čeká příští školní rok, už se zase začínám pomalu rozkoukávat - a zjistila jsem, že základním požadavkem na mou dřívější pracovní pozici je dnes vysoká škola!! A proto jsem i já začala uvažovat o tom, že si vzdělání doplním, abych měla lepší šance na uplatnění se....
Předchozí